Post Top Ad

úterý 12. března 2019

Poprvé na pohotovosti

Začlo období karambolů. Posledních pár týdnů není dne, kdy by Papoušče něco neprovedlo nebo odněkud nespadlo. Teď o víkendu vše vyvrcholilo na chirurgické pohotovosti ...

Je sobota večer, jsme s partnerem oba doma, chystám večeři, Papoušče je se mnou v kuchyni v učící věži. Než jsem namazala pár chlebů, najednou koukám, že dítě se válí na zemi pod topením. Normálně přelezlo učící věž, zřejmě se po něčem chtělo natáhnout, a žuchlo dolů. Pád samotný jsem neviděla, až výsledek, tedy ležící a brečící dítě dole na dlaždičkách. Naše učící věž má cca 1,5 m, takže žádná sranda.

Chvíli jsem malýho utěšovala, bylo to teda delší než obvykle po jiném pádu. Pak jsem mu pustila Rákosníčka, páč ten ho dycky uklidní. Ale nějak se mi to nezdálo. Do té doby vždycky cca do 5 min po pádu už začal zas všude možně lézt, povídat a gestikulovat. Měla jsem načteno, že po pádu, zejména na hlavu, by dítě mělo 2h:
  • nic nejíst
  • pít jen čistou vodu
  • nejít spát
  • rodiče by ho měli pozorovat a s jakýmkoli nestandardním projevem ihned jet k lékaři (např. zvracení, výtok z nosu/uší, apatie, bolest hlavy či něčeho jiného, ...)


Papouščeti na pohled nic nebylo kromě toho, že bylo asi z pádu otřesené, nebyla jsem si ale jistá, jestli jet pro jistotu na pohotovost. Přece jen jsem pád neviděla, navíc to bylo na dlaždičky, z celkem velký vejšky a blízko topení ... Negooglila jsem a místo toho zvedla telefon a zavolala přímo na dětskou pohotovost. Popsala jsem jim celou situaci a trochu doufala, že mi třeba řeknou, že mám dítě pozorovat, v noci ho budit a když bude dobrý, je to cajk. Nicméně rozkaz zněl jasně - 1,5 m, navíc na dlaždičky, už je fakt velká vejška, takže máme okamžitě jet. Prý se stav může klidně za 15 min vyvíjet jinak. Tak jsme jeli.

V Plzni je dětská pohotovost buď v Nemocnici u Sv. Jiří na Doubravce nebo ve FN Lochotín. Já volala na Lochotín. Na dětským mi sice přes telefon poradili, ale odkázali mě na klasickou chirurgickou pohotovost, vchod B. Jeli jsme tedy na chíru.

Cca ve 21:00 jsme dorazili na místo, sestře vysvětlili situaci. Jakmile vylezl pacient, který už uvnitř v době našeho příchodu byl, zavolali si nás, což bylo super! Papouščeti koukli na zorničky, prohlédli, prohmatali a pak doporučili rentgen hlavy a sono břicha. Malej byl při tomhle vyšetření celkem hodnej, trochu protestoval, ale pak ho zaujal stetoskop a informace, že pan doktor poslouchá srdíčko :)
V čekárně jsme počkali cca 2 min na žádanky, sestra nám velmi mile a ochotně vysvětlila, kudy jít, a tak jsme pádili na další vyšetření.
Nejdřív jsme byli poslání na rentgen hlavy, který se nachází ve vchodě C v přízemí, vlevo od vchodu v modrošedé čekárně. Počkali jsme, až vyleze doktor, dali mu žádanku a on nás IHNED vzal na řadu, protože o nás už věděl z ambulance. Zase super! Co už tak super nebylo, byl průběh rentgenu, kdy malýho museli kompletně spoutat, aby se nehejbal. Hlavu mu dali do takový přihrádky, svázali nohy a přes hrudník dostal takovou svěrací kazajku na suchej zip. Vtipný bylo, když mu to přes hrudník nešlo zapnout a nešťastný pan doktor povídá: "Ty jo, vono je mu to malý, ten je ňákej osvalenej!" :D Já u malýho nemohla bejt, protože jsem těhotná, a rentgen v tomhle případě není vůbec dobrý. Šla jsem tedy koukat do budky vedle a u malýho zůstal táta. Řev byl velikej od spoutání až po odpoutání. Snímek se ale povedl napoprvé, takže dobrý. Celkem rentgen trval hrozně krátce, odhaduju tak max. 10 min i s tím poutáním.
Ještě nás čekalo sono břicha, které se nachází také ve vchodě C, ve 4. patře. V ordinaci byla nějaká paní, ale jakmile vylezla, pan doktor nám sdělil, že jen napíše její zprávu a hned nás vezme. Čekali jsme celkem tak 5 min. Pan doktor byl hoooodně milý a vstřícný, nejdřív nám v klidu popsal, jak bude vše probíhat a co od nás jako od rodičů potřebuje. Na malýho byl taky strašně hodnej a jemnej. Papoušče, znepokojené z rentgenu, začlo brečet už při příchodu do ordinace, napadlo nás ale pustit mu Rákosníčka, což ho natolik uklidnilo, že jsme ho při vyšetření nemuseli v podstatě ani držet :D Vše tedy nakonec proběhlo hrozně v klidu. Doktor projel vše, co se dalo, celé břicho vč. podbřišku, podíval se i na strany. Řekl nám, že to všechno vypadá v pořádku a při odchodu dal ještě malýmu vybrat z velké krabice plné hraček. Papoušče si vzalo sanitku :D
Vrátili jsme se zpátky na ambulanci, kde už by v počítači měli mít výsledky. Říkali jsme si, že za chvíli budeme doma, jenže jsme to bohužel zakřikli. Zrovna v tu dobu prý přiletělo několik vrtulníků, doktoři jsou zaneprázdnění a čeká se na to, až náš pan "sonař" vyhodnotí výsledky a vše pošle. No, jak nás všude vzali okamžitě, tak na výsledky jsme čekali něco přes hodinu - do 23:15. Papoušče bylo naštěstí plné energie (kde ji, sakra, bere???!!!), běhalo po čekárně, hrálo si s hračkama, který tam jsou připravený v přebalovacím stolku (jojo, fakt ho tam maj!) a celkově to velmi dobře přežilo, i když poslední půl h už bylo vidět i na něm, že je unavené.
Výsledky byly naštěstí všechny v pořádku, jeli jsme tedy s klidem domů s tím, že kdyby se náhodou něco objevilo, máme okamžitě přijet a když nic, tak v pondělí naklusat na kontrolu k pediatričce. Tam jsem teda v pondělí dopoledne volala, všechno jí řekla a k mému potěšení se domluvily, že jezdit nemusíme, když malej nemá žádný potíže.

Všem vám přeju, aby takových karambolů bylo co nejmíň (ideálně žádný!) a když už, tak aby měly všechny dobrej konec, jako tomu bylo teď u nás :)

Chirurgická pohotovost FN Lochotín

března 12, 2019 / by / 0 Comments

Žádné komentáře:

Okomentovat